Biopirátství

16.10.2014 - 16.10.2015, Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7, www.nzm.cz

Na Summitu tisíciletí v roce 2000 schválily všechny členské země OSN program na odstranění chudoby a jejích dopadů – Rozvojové cíle tisíciletí. Jedním z úkolů bylo také: ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích.

Situace ovšem zůstává nadále kritická, protože podle zprávy OSN z roku 2005 nemá přístup k základním lékům 1,7 miliardy lidí na celém světě, 80 procent z nich žije v zemích s nízkými příjmy. Patentová ochrana důležitých léků a obchodní praktiky velkých farmaceutických oligopolů a distributorů stále omezují přístup mnoha lidí k životně důležitým lékům; ceny léků na trzích v rozvojových zemích dosahují dvou až čtrnáctinásobku referenčních cen na světových trzích.

Protesty proti biopirátství   Protesty proti biopirátství

Termín biopirátství se vžil pro označení praktik některých velkých farmaceutických a agrochemických firem, které se pokoušejí zneužívat tradiční znalosti účinků rostlin k přivlastnění si patentů a k získání finančního prospěchu. Nahodilé testování nových účinných chemikálií má úspěšnost 1:10 000. Při využití znalostí tradiční medicíny úspěšnost stoupne až na 1:2. To by bylo možné chápat jako velmi dobré spojení tradiční medicíny s moderní vědou. Nadnárodní firmy si ale mnohdy nechávají patentovat tradiční postupy výroby léčiv a po národních vládách vyžadují zákaz jejich výroby.

Nejznámější kauzou je biopirátství výrobků z nimbovníku (Neem Tree), které nalézají široké uplatnění v zemědělství i v kosmetice. Evropský patentový úřad v roce 2005 rozhodl, že není možné patentovat použití semen z nimbovníku jako fungicidu (prostředek proti houbám a plísním), jak se o to pokoušela americká společnost Thermo Trilogy. Za žalobou proti patentu stála skupina aktivistů, kterou vedla indická spisovatelka Vandana Šiva. Chudší země ale většinou nemají dost finančních prostředků, aby se pouštěly do sporů o patenty. Navíc nechtějí riskovat spory s bohatými zeměmi, v nichž mají farmaceutické a agrochemické firmy silně zastoupené lobbystické skupiny.

Koncepce projektu v ČR: Tomáš Tožička a Milan Kreuzzieger
Realizace: Mirek Vavřina, Romy design

EDUCON finep Evropská komise   Česká rozvojová agentura

Projekt Museo Mundial je realizován s podporou Evropské unie a České rozvojové agentury.
Za jeho obsah je odpovědný EDUCON a nemůže být vnímán jako stanovisko EU či ČRA.